Soubor přísloví, která jsou v daném jazykovém společenství všeobecně známá. Jejich počet se zpravidla pohybuje od sta do několika stovek; přesné hranice, odvoditelné pouze od skutečného úzu, však známé nejsou. Konstituování p.m. má nejen jasný pedagogický smysl, ale je i modelem ke studiu typických rysů přísloví daného jaz., zvlášť tehdy, když je lze srovnávat s jiným jaz. Původní myšlenky ✍Permjakova (1986) pro ruštinu rozvinuli další lingvisté i pro další jazyky; pro č. srov. např. ✍Bittnerová & Schindler (1997).